Vypadá to, že mé volání jara zabralo a počasí se nám umoudřilo. Pořád jsou ale dny, či chvíle, kdy se ještě ozve chladný vánek a na obloze se objeví mraky, které nám slunce zastiňují. Pro všechny případy si stále domů nosím čerstvé květiny. Ty mi totiž vždycky připomenou, že je jaro a prozáří mi den. A když na ně náhodou zapomenu, mám tu ještě přítelovy kamarády. Oni ty květiny totiž obstarají za mě.

Někdy je to výhoda, být jedna z mála žen v naší partě, která se čas od času sejde. To si mě pak totiž pánové rozmazlují a nosí mi třeba ty květiny. A nebo čokoládičky a nanuky, ale to teď na blog příliš nepatří, protože se přeci snažím, dávat si větší pozor na to, co jím. A tak zůstaneme raději jen u těch barevných, voňavých krásek.


Jaro ale není jenom o barevné záplavě květů. Je také o nejrůznějších maličkostech, bez kterých se v těchto dnech neobejdu.

A protože je někdy lepší, vám ty věci ukázat všechny hezky najednou a ještě vám k ním říct pár slov, mám pro vás video, ke kterému si můžete uvařit třeba dobrý čaj. Hlavně si ho užijte a vytrvejte, protože je v něm pro vás ukryto i jedno malé překvapení.

A nezapomeňte mi napsat, jaké jsou vaše jarní nezbytnosti. 

Co vám zpříjemňuje poslední dny?

Celých pět dní jsme si užívali sluníčka, pohody a hlavně přítomnosti našich blízkých. Když jsem minulý rok psala, že je čas říct na shledanou a začít objevovat nová místa, netušila jsem, že nás okolnosti vrátí zpátky tam, kde to vlastně milujeme. Ani jsme se tomu nebránili, ba naopak jsme se šíleně těšili, až budeme opět sedět v letadle a uvidíme přibližující se ostrov, katedrálu a až se dotknou kola letištní dráhy.

Dny se neuvěřitelně vlekly a já už si myslela, že se nedočkám. Když jsem pak vystoupila z letadla a nadechla se po více jak roce mořského vzduchu, věděla jsem, že jsem někde, kde se cítím jako doma. Trávit adventní čas na Mallorce jsme se rozhodli hned ze dvou důvodu. Chtěli jsme okusit místní atmosféru i v zimním čase a hlavně jsme se nemohli dočkat, až se seznámíme s novým členem rodiny.

Na to, jaký byl náš první den se můžete podívat ve vlogu, kde uvidíte tisíce světýlek, vánoční stromeček a kouzelnou, noční a tajemnou katedrálu v Palmě.

Co  myslíte, má i přímořský ostrov své vánoční kouzlo? Můžu vám povědět, že tohle byla jen malá ochutnávka a mnohem víc vás čeká na konci článku. Ale nepředbíhejte a srolujte hezky pomalu, aby vám nic neuniklo.


Druhý den nám vítr rozcuchával vlasy a my zažili  naprosto kouzelný okamžik, kdy se ozývala úvodní melodie filmu Titanic. O to víc jsem si připadala jako Rose na přídi parníku, když jsem si vychutnávala jízdu na kole. Měla jsem také pocit, že létám. Ona jízda podél pláže má něco do sebe a když si zastavíte na místě, kde vám letadla přistávají nad hlavou a vy máte pocit, že se jich můžete až skoro dotknout, pak si připadáte vážně jako v jiném světě.

Tento den jsme si hodně vzpomněli na naši Stacie. Dali jsme si pauzu na místní pláži pro psy a pozorovali jsme dovádějící čtyřnohé chlupáče, kteří se nemohli rozhodnout, zda se jim moře v tomto ročním období líbí a nebo ne.

Vrcholem dne pak bylo to, že jsme nepřišli ani o tradičního českého Mikuláše. On nás totiž i s čertem a andělem našel!


Další den se konal rodinný nákup v místním obchodním domě IKEA. Jelikož jej miluji u nás, byla jsem přesvědčena, že se mi bude líbit i na Mallorce. Jak to dopadlo se můžete podívat v dalším videu. A vydržte až do konce, protože se spolu vydáme na pláž, budeme sbírat mušle a taky si vyzkoušíme, jestli je voda studená a nebo se v ní dá koupat i v prosinci.



Předposlední den byl jako v pohádce! A to doslova. Nádherné pláže, romantika při západu slunce a kouzelná příroda. Musím říct, že mě tento malý ostrov nepřestává překvapovat a pokaždé, když jej navštívíme, tak objevíme něco nového. To jsem ale netušila, že si pro mě Mallorca přichystala ještě něco dalšího. Vánoční trhy jako na zámku s neuvěřitelnou atmosférou. A co myslíte, dočkali jsme se i sněhu a svařáku? Mrkněte na video a uvidíte.


Poslední den byl odpočinkový. Vydali jsme se do přístavu, kde jsme se jen tak procházeli a snili o životě na jachtě. Bylo by to krásné, moci vyrazit jen tak na širé moře. Objevili jsme i pár vilek, které by se nám líbilo vlastnit, ovšem ty ceny se nám už tolik nepozdávaly.

Celý den jsme uzavřeli posezením v příjemné restauraci, kde nás obklopovalo hejno ptáčků, kteří se snažili ulovit každý drobek, který po hostech zůstal.



Mallorca je náš milovaný ostrov a my už teď plánujeme další termín, kdy se tam opět vydáme. Už se těším, až budu zase odpočítávat ty dny do odletu a až opět uvidím známé tváře, místa a budu relaxovat tam, kde to máme rádi.

Sedím v kavárně a všude kolem mě je šum předvánočního shonu na letišti. Víte, možná jsem vždycky tak trochu toužila po tom, abych mohla psát článek při čekání na letadlo a popíjet u toho kávu. Přišlo mi to vždycky hrozně světové, jako vystřižené z nějakého filmového trháku. 

A teď se mi to přání plní. Mohla bych napsat, že je to díky blížícím se Vánocům, ale skutečnost je taková, že jsme se rozhodli alespoň na pár dní utéct z mrazivého Česka a dopřát si pár stupňů navíc. Dobře, tak trochu za to může i fakt, že srdci se nedá poručit a když vás okolnosti tak trochu přinutí zakoupit letenku, abyste se vrátili na milované místo, tak to prostě uděláte.

Dvě hodiny do odletu, čtyři a půl hodiny do cílové destinace. A já tu sedím, srkám kávu a přemýšlím, že si dopřeji ještě kousek jablečného dortu.

Tohle bude takový malý článek na pokračování, takže určitě pilně sledujte blog, aby vám nic neuniklo. Dozvíte se třeba, jestli jsem si nakonec nedala spíše čokoládový zákusek, který jsem právě teď objevila, kam vyrážíme a hlavně vám sem přidám nějaké ty fotky. To víte, všichni tady využívají téhle kavárny pro spojení se světem a na mě už nezbyla jediná zásuvka a co si budeme nalhávat, připojení také tak trochu pokulhává. 

Takže já se vám zase ozvu. Doufejme, že brzy!

Zákusek ke kávě se na letišti nekonal, možná, že to bylo nakonec dobře, protože v letadle nás čekalo malé občerstvení. Ostatně, jaká byla naše cesta, na to se můžete podívat ve vlogu.

Celý náš pobyt můžete ostatně sledovat na mém vlogovacím youtube kanále JBYbyPetra VLOGS a já vám již brzy napíši další článek s fotkami, kterými vám přenesu trochu toho sluníčka.

První adventní neděli jsem trávila nejlépe, jak jsem mohla - se svou rodinou. První zažehnutí světýlek, horký punč a spousta zábavy. Když pak začal poletovat v noci sníh, nic mi nechybělo. Věděla jsem, že jsem doma s těmi nejbližšími. A to je přesně to, co na Vánocích miluji.

V tu chvíli mě vůbec netížilo, že v našem domě (ano, pro mě je pořád domov tam, odkud pocházím), kam jsme se měli vrátit není ani náznak vánočního období. Nechtěla jsem to tak ale nechat, proto jsem se rozhodla pro vytvoření rychlé a jednoduché dekorace, která mi zabere pár minut a udělá parádu až do doby, než ji vystřídají jarní kousky.

Stačilo vyrazit na procházku, vytáhnout staré zásoby a mohla jsem se pustit do díla. Teď už si můžu doma vychutnávat doušky svařeného vína u zapálené svíčky a zasněžených šišek, nebo si můžu do krbu vložit symbolicky větvičky a číst si oblíbenou knihu.

Také si můžu představovat, jak vypadá pohádkový les plný kouzelných skřítků, kteří už se pilně připravují na Vánoce. Moje fantazie občas nezná meze.

A vy si tu svou fantazii můžete taky vyzkoušet, stejně tak, jako se můžete nechat inspirovat mými dekoracemi. A nezapomeňte se mi v komentářích pochlubit tím, jak si své domovy zdobíte vy. Jsem hrozně zvědavá a vzájemné inspirace není nikdy dost.

Ačkoli se nepovažuji za příliš zručnou, občas se naskytnou skvětlé chvilky a já se pustím do tvoření. K tomu dnešnímu mě tak trochu donutila i náhoda. Pořídila jsem si sukulent a protože jsem nemohla najít ten pravý květináč, rozhodla jsem se, že si to pojmu po svém a tuhle rostlinku umístním do vázy.

A tak jsem se vydala nasbírat pár kamínků, pořídila jsem si hlínu a tu skvělou vázu jsem koupila v IKEA. Jediný zádrhel v celém výrobním procesu bylo neodhadnutí velikosti vázy. On se tam ten sukulent totiž skoro nevešel a já už se začínala bát, že ho poničím. Naštěstí dopadlo všechno dobře a tak mi tato kráska zdobí chodbu.

Jak můžete podle postupu vidět, na dno vázy jsem dala kamínky. Slouží tak trochu jako dekorace a hlavně mají drenážní funkci, takže zabráníte přelití. Pak už stačí trochu hlíny, sukulent usadit do vázy, lehce dosypat další hlínou a nakonec zvolit pár větších kamínků, které dáte na povrch jako dekoraci. Původně měla váza zůstat v této podobě, ale tak nějak jsem si tím nebyla pořád jistá. A tak jsem vzala provázek a celé dílo jsem doladila.

To si tak sedím u kávy se svými sousedy, kteří se jen tak během hovoru zmíní o tom, že vyráží do Drážďan na nákupy. Na oplátku přihodím polínko do ohně a povzdechnu si nad tím, že už pár let toužím po návštěvě tohoto města, a to hlavně ve vánočním čase a pak se to všechno během pár minut semele do úplně nové situace a já už si na druhý den domlouvám v práci neplánované volno, které opravdu nutně potřebuji. 

Za další dva dny už sedím na zadní sedačce auta a nedočkavě vyhlížím první ukazatel, který nám napoví, že Drážďany jsou za rohem a že i já se budu moct brzy pochlubit tím, že jsem tam byla. Nechtěla jsem nakupovat, opravdu ne. Měla jsem v to období důležitější výdaje a vážně jsem si chtěla koupit kávu a jen si tohle město alespoň trochu prozkoumat a naplánovat si utrácení až na příště. 

Jenže můj plán se nekonal. Místo toho jsem okoukla Primark, který mě oproti tomu londýnskému nadchl, a pak jsem udělala útok na DM drogerii. Byla jsem v tom ale nevinně. Stacie potřebovala něco jíst a její oblíbené mističky tam byly za poloviční cenu, takže jsem tam vlastně musela. Jenže než jsem se dostala do uličky se zvířecím sortimentem, zabrouzdala jsem ke stojanu Catrice, protože tohle byla obrovská šance, jak sehnat rtěnku Ultimate Stay v odstínu Plum and Base. A ona tam opravdu byla. 

Před několika dny se mi podařila uskutečnit koupě tohoto roku, a to máme za sebou teprve leden. Tak moc si tento nákup považuji, tak moc to bylo výhodné a tak moc mě daná věc okouzlila. Nebylo to nic plánovaného a vlastně jsem do toho obchodu ani nechtěla jít já. Ale jak sami uvidíte, ten kousek si o to vyloženě prosil a křičel na mě, že ho tam nemůžu nechat a musím si ho odnést domů. Tím pokladem je nová kabelka značky Carpisa. Aktovkový vzhled, dlouhý popruh a naprosto úchvatná kombinace tmavě modré a švestkové barvy. Až ji o kousek níž uvidíte, určitě mě pochopíte. A pokud ji chcete vidět v celé kráse, určitě mrkněte na video na mém youtube kanále JBYbyPetra, kde ji věnuji velkou část.

Stejně tak věnuji část videa nové paletce očních stínů, které jsem dostala díky instagramové výzvě, do které jsem se zapojila. Paletka Freedom je pro mě jedna velká neznámá, tedy byla. Na první pohled nádhera s dokonalou kombinací odstínů. Na druhý pohled nadšení trochu ustoupilo, protože většina stínů je málo pigmentovaná a některé dokonce práší, a to více než dost. Ostatně, ve videu můžete posoudit sami.

Spolu s paletkou mi doma přistál také lak na nehty Flormar v odstínu P08. Je to krásná barva, která se bude na příchozí jaro náramně hodit. Je to taková ta veselá, rozverná a bude lákat pohledy vašeho okolí. Myslím, že nebude trvat dlouho, a brzy ji vyzkouším v akci.

Poslední novinky, které vám dnes ukážu, jsou papírenské. Nálepky a washipáska s motivem cupcaků. Verča z blogu Blueberry Pink mě prostě zná a ví, jak mi udělat radost. Myslím, že ji budu na návštěvu zvát častěji, protože mě vždy překvapí nějakou takovou dokonalou maličkostí.