pátek 22. září 2017

PONER

Každý rok se těším na pohádku Tři oříšky pro Popelku. Pokaždé ji závidím ty nádherné šaty, jež nachází uprostřed dvou skořápek. Dobře, možná ji ani tak nezávidím. Spíše si vždy povzdychnu, jak je to svým způsobem kouzelné, když žena oblékne nádherné šaty a může se cítit jako princezna.

Já se tak cítila v životě už několikrát, například v tanečních a na maturitním plese. Ten maturitní ples byl možná nejsilnější zážitek, protože tenkrát to bylo asi poprvé, kdy jsem svým vlastním, kriticky ženským pohledem usoudila, že je to dokonalé. A to my ženy sami sobě říkat příliš neumíme.

Není to však tak dávno, co jsem si to moje malé "je to dokonalé" řekla znovu. A to jsem k tomu nepotřebovala mít ani žádnou speciální událost. Tedy, ona to vlastně výjimečná chvíle byla.

To mé nedávné "je to dokonalé" najdete na předposlední fotce.

____________________________________________________

KORÁLKY, PRECIZNOST A VYŠÍVÁNÍ
____________________________________________________


To jsou tři slova, kterými bych charakterizovala mladou značku PONER.


Je krátce před šestou odpolední a já vyjíždím výtahem do ateliéru s jedním z nejkrásnějších výhledů na Prahu. Jsem mírně nervózní a přitom plná očekávání a radosti. Už za pár chvil totiž potkám mladý a nadaný sourozenecký pár. Nikol a Jakuba. 

Nervozita ze mě opadá okamžitě, jakmile se přivítáme. Celé setkání mi přijde neuvěřitelně přirozené. Naslouchám každému slovu a poslouchám příběh, který stojí za vznikem této značky. Věděli jste například, že na samotném začátku se tato značka věnovala spodnímu prádlu pro tanečnice? Ne? Tak si tento příběh můžete přečíst na oficiálních stránkách.

Jakub a Nikol ochotně odpovídají na otázky a ukazují místo, kde tráví spousty hodin. Dvě patra ukrývají spousty skvostných kousků. Sukně, šaty, body a v neposlední řadě Ponerky. Nevěděla jsem, kam dřív s očima a měla jsem neskutečnou potřebu osahat si všechny ty látky. 

Nakonec jsem neodolala a některé šaty jsem si před velkým zrcadlem přiložila k tělu a ladnými pohyby jsem napodobovala jejich vlnění za chůze.

Co vám budu povídat. Bylo to několik skvěle strávených hodin, které bych si klidně někdy zopakovala. Třeba už v novém, větším ateliéru, který bude určitě brzy potřeba, protože práce a nápadu mají sourozenci opravdu hodně.

A co nebo kdo za tímto zážitkem vlastně stojí? Před pár měsíci jsem se jen tak během běžného hovoru zmínila, že obdivuji práci Jakuba a Nikol, aniž bych tušila, že to bude mít takovéto pokračování. Slovo dalo slovo a možná také shodou okolností, jsem se mohla díky Institutu módní tvorby této exkurze zúčastnit. Institut nabízí jedinečné oděvní kurzy se zaměřením na fashion design a fashion marketing, a to úplně každému bez ohledu na věk, vzdělání či zkušenosti.

Třeba se do budoucna odhodlám a nějaký ten kurz si vyberu i já. Člověk by si  měl přeci pořád rozšiřovat obzory. Myslím, že podívat se tak trochu pod ruky úspěšnému návrháři je solidní začátek. Za nahlédnutí do dílny značky PONER bych chtěla poděkovat Kláře a Evě, které mi tohle příjemné setkání umožnily.

Znáte značku PONER? 
Jak se vám líbí tvorba a případně, které české návrháře máte v oblibě?

středa 20. září 2017

Z knižního koutku | Okamžiky štěstí

Okamžiky štěstí není jen název knihy od Patrika Hartla, ale jsou to i momenty, které jsem prožívala ve stejnou dobu, kdy jsem knihu četla.

Sluneční brýle byly nezbytným doplňkem, opalovací krém stál na poličce v koupelně v první řadě a popíjela jsem vodu s mátou a malinami. To vše, abych si mohla užít božských dnů, které byly zalité sluncem, aniž by my ta vedra přivodila jakoukoli újmu.

Hlavní hrdinové v knize se však museli podotýkat s ne jednou nelehkou věcí, aby si okamžik štěstí mohli vychutnat.  Má starost o spáleniny od sluníčka nebo dehydrataci se v tu chvíli zdála jako nic oproti starostem Veroniky a Jáchyma.

Životní příběh dvou sourozenců nebyl zrovna růžový, ačkoli pár pozitivních momentů jim bylo dopřáno. Museli se postavit na vlastní nohy, i když nechtěli. Spoléhat jeden na druhého bylo v jednu chvíli jediné, co jim zbývalo, ale ani to se nezdálo v některých životních momentech jako to nejlepší řešení. Bylo to jako na houpačce. 

___________________________________

ŠTĚSTÍ, RADOST, SMUTEK
___________________________________


Tři slova, která by mohla tuhle knihu charakterizovat a která se v příběhu střídala hned několikrát.

Životy mladých lidí, které můžete pozorovat několik let, máte hned ze dvou pohledů. Tak velkorysý autor byl. Začnete příběhem, který vypráví Veronika a nebo budete chtít znát nejdříve mužský pohled Jáchyma?


Já, aniž bych tušila, že je kniha oboustranná, jsem začala vyprávěním od mladšího ze sourozenců, tedy od Jáchyma. 

Ačkoli se mi zdála kniha čtivá a zalíbilo se mi to, jak auto píše, byla jsem ráda, že jsem nezačala Veronikou. Ta její část se mi totiž četla poněkud hůře a nedala mi z knihy zdaleka takový požitek.

Jestli dopadl celý příběh šťastně, když už je to slovíčko v názvu, nebo jaká byla hlavní zápletka vám neprozradím. To nechám na vás.

Ale prozradím vám, že tento autor si mě svým stylem psaní získal natolik, že jsem si do sbírky pořídila všechny jeho knihy a možná vám o nich do budoucna napíši.

Četl jste někdo tuto knihu nebo jinou od tohoto autora? Nezapomeňte se mi pochlubit v komentářích.

Jak se vám kniha líbila, a co říkáte na samotný styl autora?

Článek vznikl ve spolupráci s internetovým knihkupectvím Megaknihy.cz

úterý 12. září 2017

GERnétic - nejen skvělá péče ale také skvělí lidé

Je to už víc jak rok, co mi v e-mailu přistála nová zpráva, která v sobě ukrývala pozvání do kosmetického studia Gernétic. Od té doby jsem tam absolvovala několik procedur a také jsem poznala spoustu milých lidí.

_________________________________________________________________

GERNÉTIC NENÍ JEN O KOSMETICE, ALE TAKÉ O ŽIVOTNÍM STYLU
_________________________________________________________________





Za těch pár měsíců jsem se nechala hýčkat opravdu hodněkrát a každou z těch příjemně strávených chvil jsem si náramně užívala. 

Ta poslední byla nedávno. Absolvovala jsem remineralizační a zpevňující zábal s produktem Masque Vegetal. Cílem ošetření je hluboká hydratace, regenerace a tonizace pokožky, což se po létě náramně hodilo. Takto rozzářenou pokožku na stehnech a lýtkách jsem měla naposledy snad jako dítě. 

Už první krok ošetření, peeling, bylo blaho. Po citrónech jemně vonící zrníčka si v kombinaci s olejem moje tělo opravdu zamilovalo. Následovalo již tradiční tonikum Lympho a nově také Seino, které je výborné pro pokožku poprsí. Pak už jsem si užívala téměř půlhodinovou relaxaci v celotělové masce, zabalená do folie a přikrytá dekou. Během této relaxace jsem měla pocit, že ležím na poli zaplaveném sluncem. Možná to měly za příčinu pšeničné otruby, které maska obsahuje. Nebo to bylo babím létem, které vládlo venku za okny. Na závěr celé procedury přišly na řadu zpevňující krémy Somito a Macro 2000.

Tečkou za tímto setkáním bylo milé popovídání s paní Andreou, která je výkonnou ředitelkou.


Mimo jiné jsme si naplánovali naše další setkání na veletrhu World of beauty and spa, kde jsem si vychutnala pleťové ošetření alginátovou maskou a také výborné frappé GERnétic. Ta ledová káva mi vážně bodla a to nemluvím o tom, jak byla chuťově skvěle vyladěna.

Jak jsem již avizovala na začátku článku, GERnétic je také o životním stylu. Pomáhá nejen klientkám přemýšlet o svém zdraví a o dostatečné péči o sebe samu. Proto mě ani trochu nepřekvapilo, když mi paní Andrea sdělila informaci, že jsou partnerem projektu "Smrt nemá šanci, když budeme dárci". Dárcovství krve totiž dokáže zachránit život a také ulehčit nemocným od jejich potíží. To vše díky krevní transfuzi. Aktivní propagace dárcovství si klade za cíl získat nové dárce. Těch není totiž dostatek.


Já sama začínám nad dárcovstvím přemýšlet. Na jednu stranu mohu někomu pomoci a na druhou stranu někdo pomůže i mně tím, že ohlídá mé zdraví. Protože jak víme, ne každý jedinec je vhodný dárce a před každým odběrem jsou řádné kontroly.

Jsem ráda, že zrovna tato spolupráce mi umožňuje nejen rozmazlování, ale také poznávání nových lidí, projektů a také zajímavostí. Protože takové spolupráce, kde si sednete i lidsky jsou k nezaplacení. A já jsem zvědavá, co všechno nám přinese třeba následující rok.

Chodíte někdo darovat krev?

Článek vznikl ve spolupráci s GERnétic.