úterý 19. července 2016

lifestyle | Plavková sezóna a spousta třpytek

Tohle léto se mě plavková sezóna tak nějak netýká. Ne, že by nebylo na těle co zdokonalovat, to je asi pořád, ale tak trochu se mi vyhnuly dvě věci - dokonalé plavky, které bych mohla všude předvádět a hlavně místo, kde ty plavky předvádět. Letos si totiž hovím ve svém lehce nemoderním (čti několik let starém) modelu pěkně v pohodlí domova. Myslím, že koupit si vlastní vířivku na zahradu byl jeden z nejlepších nápadů loňského léta. Potvrzeno všemi příbuznými a známými. Tahle investice se jednoznačně vyplatila .

Tohle všechno ale neznamená, že není občas potřeba na sobě zapracovat. Nebudu se zde rozepisovat o tom, proč, jak a co cvičím, případně jím (ale pokud by byl vážně zájem, tak já mileráda něco sepíšu), ale jeden pokrm zde přeci jen zmíním, protože jsem mu v posledních dnech propadla. Říkám tomu zdravý pohár. Na povrchu vás lákají čerstvé maliny,  uprostřed si hoví lehce nakyslý bílý jogurt a když to vše smícháte s křupavým müsli, pak máte vydatnou, chutnou a řekla bych i zdravou snídani či svačinu. V horkých dnech je to navíc osvěžující a dá se to s sebou vzít i na cesty.


Za poslední týdny jsem propadla ještě jedné věci, a to třpytkám. Na tvář si každé ráno nanáším rozjasňovač, který pár třpytivých částeček obsahuje a všechny laky na nehty, které tyhle blyštivé kousky obsahují zaujaly na poličce pozici v první řadě. Často pod ně používám jako podklad nějaký letní, šťavnatý lak, protože kdy jindy nosit veselé barvy, než právě v tomhle období. 

Tenhle zlatý jsem si zamilovala asi nejvíc. Možná právě proto, že vypadá s opálenou kůží naprosto dokonale a evokuje mi zlatavé odlesky slunce v písku, což k létu neodmyslitelně patří. Mimochodem, kde jste viděli zatím tu nejhezčí pláž? Já musím říct, že mám slabost pro malé zátoky v Chorvatsku, které máte při troše štěstí sami pro sebe.


Pro co máte v létě slabost vy? 
Je něco, na čem v letošní sezóně opravdu ujíždíte?

úterý 12. července 2016

lifestyle | Kouzelné místo na piknik a kytice slunečnic

Taky máte někdy pocit, že ty nejlepší věci se dějí právě když je neplánujete? A tak nějak nečekaně probíhalo i naše objevení kouzelného místa, které je jako stvořené pro procházení se ruku v ruce a na pikniky

Dá se tam skvěle odpočívat, můžu tam číst knihu, malovat si a nebo si můžeme s mou drahou polovičkou jen tak povídat. A když mě nebude bavit rozjímání, nazuji si své běžecké boty, ono místo si se Stacie párkrát oběhnu a zatím, co mi si budeme dávat do těla, přítel bude grilovat ty nejrůznější dobroty a chystat drink. 

Můžeme pozorovat i západ slunce, který se bude odrážet na vodní hladině a až na nás půjde únava, jednoduše si zabalíme všechny své věci a vyrazíme k domovu, který leží tak říkajíc za kopcem. Ani nevím, proč jsme tohle místo neobjevili už dávno, možná z toho důvodu, že se celou dobu tvářilo nenápadně a vůbec by nás nenapadlo, že nabízí takové možnosti. 


Kolem nás jsou nejen kouzelná místa, ale také momenty. Jako třeba ten, když jsem si doma dávala do vázy kytici obřích slunečnic, které mi zdobí terasu víc, než jakákoli kupovaná dekorace. Víte, já miluji čerstvé květiny a je mi jedno, jestli je to dokonale svázaný skvost z květinářství a nebo ručně natrhané luční kvítí.
 
Ostatně, mou lásku ke květinám můžete často pozorovat i na instagramu, kde s vámi sdílím radost téměř z každé, jako třeba z té, kterou jsem dostala spolu se snídaní do postele. Což byl vlastně další kouzelný moment a přesně takové bychom si měli hýčkat, uchovat si je a hlavně bychom je měli umět také oplácet. 



A proto by mě zajímalo, jaký kouzelný moment jste v poslední době zažili. 
Nebo jste naopak pro někoho nějaký přichystali?
A máte nějaké kouzelné místo, kam se rádi vracíte?

pondělí 27. června 2016

lifestyle | Jeden den v Budapešti & Balaton

Je to pár dní, co jsme si s přítelem řekli, že je nejvyšší čas udělat si konečně volno a uniknout všedním dnům. Dlouho jsme přemýšleli, kam vyrazit a doma to začalo chvílemi vypadat jako na politické půdě, kdy si každý stál za svým a padal jeden argument za druhým. Já toužila po kavárnách, po malých uličkách s kouzelnými zákoutími a chtěla jsem si užívat romantiku nočního života ve městě. Prosazovala jsem Itálii. Přítel si naopak představoval chvíle strávené někde na klidnějším místě, nejlépe u jezera.

Po několika hodinách, kdy papíry zavalily stůl, my vypili láhev vína a prolistovali nabídku bookingu od začátku do konce, padl konečný verdikt. Jelo se do Maďarska. Jeden den jsme věnovali právě mému programu, kdy jsme si za náš cíl zvolili Budapešť. Je to jedno z nejkouzelnějších měst, které jsem viděla a hodláme se sem ještě někdy, snad brzy, vrátit. Jak už jsem psala na instagramu, je to město mnoha tváří, ale já bych ho popsala třemi slovy - temperament, mosty a kouzelná zákoutí. Dobře, jsou to čtyři, ale to nemění nic na tom, že jsme si tohle město zamilovali, nehledě na to, že nám počasí příliš nepřálo. 


Déšť nás zahnal do italské restaurace Akademia Italia, která nás zaujala svou útulností, milou obsluhou a spokojeně vypadajícími zákazníky. Pokud do Budapešti někdy zavítáte a máte rádi italskou kuchyni, pak si zde nějaký ten chod určitě objednejte. 

My si zde vychutnali láhev růžového vína, které nás krásně osvěžilo a výtečné jídlo z čerstvých surovin. Pro mě byla jasnou volbou rajčatová polévka, protože ji miluji a přítel si objednal pizzu, ze které jsem mu samozřejmě uzobla, protože se ji nedalo odolat. Na dezert coppa golosa, což je krém z mascarpone, nadýchaný piškot a horká čokoláda, jen tak nezapomenu. Byl výtečný a tajně jsem doufala, že mi přítel nechá větší polovinu. Chvíle v této restauraci jsem si vážně užila.

Celou atmosféru umocnilo to, že jsme využili kryté zahrádky a mohli jsme si tak užívat výhled na baziliku svatého Štěpána. Můj sen o romantických momentech, kouzelných zákoutích a kavárně, v tomhle případě restauraci, se splnil. Nic mi v ten den nechybělo.  



Po skvělém jídle jsme se vydali první ulicí dál a nechali jsme se jen tak unášet davem a šli tam, kam nás to lákalo. Když se začalo stmívat, dorazili jsme až na nábřeží a přede mnou se objevily právě zmíněné mosty a další skvostné budovy. Nechtějte po mě názvy, my se totiž tentokrát vůbec nepřipravovali, protože jsme si chtěli užít autentičnost města a nebýt jako ti turisté, kteří se ženou za památkami. To si necháme na příště. 

Ani nevím, co bych vám o Budapešti vlastně napsala. Každý si zde přijde na své. Milovníci památek, parků, nákupů, dobrého jídla a i ti ostatní by si zde určitě našli něco, čím by je tohle město očarovalo. Můžete ho poznávat pěšky, na kole a třeba také tramvají, kdy trasa některých linek vede právě kolem nejvýznamnějších památek. Skvělé je, že jste zde za pár hodin autem, můžete si vybrat ze stovky hotelů a díky propracované městské hromadné dopravě je pohyb po tomto městě opravdu jednoduchý. My si tohle město napsali na seznam míst, které chceme znovu navštívit.


Strávit v Budapešti jeden den bylo málo, ale i tak jsme si to užili. Pak už přišel na řadu program podle mého přítele. Jelo se k Balatonu. Ubytovali jsme se v jednom penzionu s nádhernou terasou, kde jsme si následující den vychutnali bohatou snídani. Pobyt u jezera byl věnován dlouhým procházkám a ochutnávání místní kuchyně. Musím říct, že jsem v jedné restauraci jedla tu nejlepší gulášovou polévku, kterou mi donesli stylově v malém kotlíku. 

Okolí Balatonu je ráj pro cyklisty. Stezky vedly všemi směry. Vlastně jsem měla pocit, že jsme jediní, kdo se tam prochází a nejede na kole. Ale myslím, že Stacie to ocenila víc, než kdybychom ji usadili do košíku a uši ji větrem vlály na všechny strany. 

Večer jsme si sedli na břeh jezera a pozorovali jsme západ slunce, který byl kouzelný. Možná jsme měli i to štěstí, že zde nebylo ještě příliš turistů a my tak měli pro sebe tu nejlepší lavičku s úžasným výhledem.


Celý výlet byl naprosto báječný a i když netrval příliš dlouho, my si odpočinuli, načerpali jsme novou energii a ještě jsme si domů odvezli spoustu zážitků. Tyhle výlety bychom měli plánovat častěji, takže pokud máte nějakou destinaci, kterou mi chcete doporučit, určitě mi o ní napište a třeba se zde o ní někdy příště dočtete.

Kdo byl v Budapešti nebo u Balatonu? 
A koho z vás tato místa lákají?