Dnes jsem se byla podívat do terária v Praze. Potlačila jsem svou panickou hrůzu, kterou mám jen při pomyšlení na slovo had a šla se podívat na to, jak se může z koníčka stát kůň. Příjemné prostředí terária, které je sice maličké, se postaralo o nevšední zážitek. Část, kde byli hadi jsem procházela s nedůvěrou, ale u terária se surikatami jsem naopak stála dobrých deset minut a užívala si, jak ty malé potvůrky reagovaly na každý můj pohyb.

Nicméně tím největším zážitkem byl malý lvíček Nelson. Musela jsem si počkat, než se vyspí, ale ten zážitek stál za to. Jeho jemná srst, ty velké packy a roztomilé oči. Ne každému se poštěstí prožít něco takového a proto jsem se rozhodla, že vám dám tímto článkem takový malý tip na výlet. Jen si pospěšte, protože Nelson nebude v teráriu dlouho, přeci jen až povyroste, nebude to už taková sranda nechat ho volně běhat mezi lidmi.