Jsou tři hodiny ráno, sedám do auta, zavírám dveře a uvelebuji se na zadní sedačce v domnění, že mě čeká několikahodinová cesta. Pro jistotu jsem si přibalila Kinedryl, ale ještě než začalo svítat, přestala jsem vnímat okolní svět a probudila jsem se až za hranicemi, možná druhými.

Cesta do Chorvatska, kam jsme se vydali po několika letech, mi záhadným způsobem uběhla opravdu rychle a já už netrpělivě vyhlížela naši bílou krásku, která se měla stát na týden našim domovem a bezpečně nás dopravit tam, kam si zrovna umaneme.

První kroky na loď byly docela nejisté, první hodiny na moři opatrné, ale po pár dnech už jsem si přišla jako docela ostřílený námořník. Ono totiž zvládat povzbuzovat posádku, hlídat si drink a nechat si vlasy cuchat větrem se slanou příchutí chce nějaký ten trénink.

___________________________________________________________

PLACHTĚNÍ NA  MOŘI JE NEZAPOMENUTELNÝ ZÁŽITEK.

___________________________________________________________

Naučila jsem se vázat fendry a taky jsem to stihla rovnou zapomenout. Postřehla jsem nové pojmy jako muring či gena. Naučila jsem se používat pojem plout a ne jet. A taky zakotvit a ne zaparkovat. Vyšší dívčí byl pak samotný přesun při náklonech na příď a nebo snaha o přepočítání námořních mil a uzlů na něco pro mě více známého. Třeba kilometry.

Dovolená na lodi mi dala ucítit pokoru, adrenalin a taky pocity štěstí, že trávím čas se svými nejbližšími, rozumíme si, jsme si nápomocní a umíme držet při sobě i v krizových situacích. Ono totiž není vůbec žádná sranda zachovat klid, když se stane loď neovladatelnou, máte ve vodě část posádky a vy se potřebujete dostat na místo, kam vám přijede technická pomoc. Ale zvládli jsme to na výbornou. I přes všechny nástrahy a malé zranění (v tomhle případě doporučuji nezapomenout na cestovní pojištění, například u ČSOB, které se mi hodilo před pár lety při vyvrtnutém kotníku právě v Chorvatsku), jsme dopluli do každého cíle. I toho závěrečného.

Plni zážitků a nových zkušeností jsme poslední noc hodnotili jaké to vlastně bylo. Někoho, pěkně prosím mě, nejvíc dostala chvíle, kdy kolem lodi dováděli delfíni. Pro jiného byl největším zážitkem úlovek ryb. Další vzpomínal na neklidnou noc, kdy řádil silný vítr a pro někoho byl nezapomenutelný zážitek boj s lamou nebo projížďka na paddleboardu.


Ze zátok, které jsme navštívili si taky každý odnesl tu svou oblíbenou a navíc nám každá přichystala jiný zážitek. Kotvení v Prvici na bójce se nám zapíše dobrodružstvím, kdy jsme si na padlleboardu dopádlovali až pro zmrzlinu do krabičky. Zátoku u Murteru si budeme pamatovat jako tu, kterou jsme měli jen pro sebe. A zátoka u ostrova Žirje bude navždy spojena s výpravou do restaurace na člunu.

Tuhle dovolenou jsem vyhodnotila jako jednu z nejlepších. Možná proto, že nejsem typ, co by chtěl zůstat celé dny na jednom místě a hlavně miluji nevšední dobrodružství. Ta pozitivní. Už teď vybíráme plachetnici na další rok a já pevně doufám, že všechno vyjde a za pár měsíců opět zvedneme kotvu a vyplujeme na moře.

- Petra - 

Článek vznikl ve spolupráci s ČSOB.

Za fotky děkuji Dominice.