Když jsme se před dvěma lety vydali do malebné obce Tauplitz, která leží uprostřed zeleně a nad kterou bdí hora Grimming, byla to láska na první pohled. Náš minulý pobyt v této oblasti si můžete připomenout hned v několika článcích, stačí kliknout SEM. O našem tehdejším dobrodužství byste si vlastně měli určitě přečíst, protože to letošní bylo úplně jiné.

______________________________________________________________

HORY A JEZERA

______________________________________________________________

Rakousko je zemí božské přírody, která je tak fotogenická, že musí být rájem snad pro všechny fotografy. A ačkoli se nám letos počasí ukázalo spíše z té chladnější stránky, vůbec nám to nebránilo v tom, abychom si nechali ujít cestu lanovkou. Chtěla jsem překonat sama sebe, protože při poslední jízdě jsem si řekla, že už nikdy víc.

Byla zima a možná proto jsem neměla ani příliš času přemýšlet nad tím, že se vznáším několik metrů nad zemí a že mám závratě. A taky ten úžasný výhled vás vždycky nechá zapomenout na všechny starosti a strach, který v sobě máte. No a pohled na horské jezero vám to celé "utrpení" vynahradí. A co teprve to, když jsem viděla, jak je Stacie šťastná, jak si může běhat a jak opatrně našlapuje kolem krav a zkouší, jak moc ji dovolíme je prohnat (což jsme samozřejmě nedovolili ani trochu).

______________________________________________________________

NARZISSEN VITAL RESORT BAD AUSSEE

______________________________________________________________

Letos jsem si přála splnit také jeden cestovatelský cíl - horské lázně. Toužila jsem dýchat svěží horský vzduch, nechat se hýčkat slanou vodou, která je příjemně vyhřátá, a přitom se ještě dívat na horské výběžky. To, že jsem mohla pozorovat i zapadající slunce, které se za ně pomalu ukrývalo, byl obrovský bonus.

Tento zážitek by si měl dopřát každý, kdo se do Rakouska odhodlá vyrazit. A tyto lázně doporučuji obzvlášť, protože když se natáhnete v příjemně teplé slané vodě a zaposloucháte se do podvodní hudby, je to ráj. Ani to nedokážu popsat, jaké emoce se ve mně mísily, když jsem slyšela hejno delfínů a následně příjemnou orchestrální hudbu. Vůbec se mi z lázní nechtělo.

 

______________________________________________________________

GRUNDLSEE

______________________________________________________________

Jít na okružní plavbu na jezero - tak zněl další bod našeho programu. Největší jezero ve Štýrsku bylo jasnou volbou. Během plavby se dokonce umoudřilo počasí, takže od prvotního pozorování všech těch krás, které byly jemně zahalené ve zvláštním oparu, jsme mohli s přáteli odhodit svršky a vychutnat si horské sluníčko odrážející se od vodní hladiny.

Samotná plavba se líbila i Stacie, která si ze začátku nebyla moc jistá, jestli raději neskočit přes palubu a odplavat zpáty ke břehu, ale jakmile ji začaly ve větru vlát uši, byla ve svém živlu a nasávala čerstvý vzduch.

______________________________________________________________

HALLSTATT

______________________________________________________________

Poslední zastávkou měl být Hallstatt, který patří ke Světovému dědictví UNESCO. Ale ne vždy vše vyjde tak, jak si člověk plánuje. Spousta lidí, přeplněná parkoviště a pokyny místní policie, abychom obec opustili. Tak by se dal sesumarizovat tento výlet. Bylo nám jasné, že i kdybychom ulovili poslední volné místečko k zaparkování, stejně bychom si tohle místo neužili tak, jak bychom si přáli. 

Proto jsme se rozhodli, že návštěvu necháme na jindy. Ale neodpustili jsme si alespoň jednu fotku, byť jen z dálky, která se i tak zařadila mezi jedny z těch nejhezčích z našeho víkendu.

Pokud se i vy rozhodnete vyrazit do této země, která nabízí rozmanité zážitky, nezapomeňte mi o tom napsat. A pokud zde již někdo byl, ráda si přečtu, jaká byla vaše oblíbená místa.

Za nás musím napsat, že Rakousko je naše srdeční záležitost a snad se tam brzy vrátíme. 

Pokud chcete vidět ještě více fotek, určitě mrkněte ke mně na INSTAGRAM. A když se zadaří a porazím Windows 10 v našem momentálním technickém souboji, pak pro vás budu mít i jedno cestovatelské video.  

UPDATE: Zadařilo se a vy se tak můžete podívat i na video!

Když už jsem si myslela, že mě nemůže Rakousko ničím překvapit, zase mi ukázalo, že se mýlím. Na poslední den si pro mě nachystalo hned několik silných zážitků a já nevím o kterém vám povědět dřív. Každý ve mně vyvolal silné emoce a zapsal se do nejlepších momentů.

Hned ráno, po snídani, jsem se vydala na poslední procházku po obci Tauplitz a obdivovala jsem všude kvetoucí rostliny. Nasávala jsem atmosféru a přála si, aby se náš pobyt ještě protáhl. Bohužel nám to nebyl přáno a tak jsme se rozhodli z posledního dne dostat úplné maximum.

Největším zážitkem pro mě byla jízda horskou lanovkou. Má vůbec první, kterou jsem kdy absolvovala. Cesta nahoru mi přišla jako velká zábava a jediná nejistota nastala pouze u kotvících sloupů, kdy se sedačka trochu zhoupla. To jsem ale netušila, co mě čeká až pojedu dolů. Co by člověk, který nemá rád výšky, jsem si měla prožít hotové peklo. Těšila jsem se na úžasný výhled, který se mi naskytne, ale příliš jsem si ho neužila. Místo toho jsem vnímala, jak se mi klepou nohy, slzy se mi ženou do očí a křečovitě jsem držela Stacie, která si to na rozdíl ode mě užívala. Byl to pro mě opravdu silný zážitek a příště budu cestu dolů volit poněkud jiným  způsobem, třeba pěšky.

Když ale pominu můj strach, tak ten pohled, který se mi naskytl na vrcholcích hor, byl k nezaplacení. Přede mnou se rozprostřelo údolí s horským jezerem, stádem krav a nádhernou scenérií hor.

Po návratu z krásného výletu, který trval bohužel krátce (to abychom toho stihli ještě mnohem víc), jsem zůstala stát ve dveřích s otevřenou pusou. Čekal tam na mě totiž jeden překrásný, modrý kroj, který jsem si vždycky toužila obléct. A tak nastal čas, kdy jsem si měla splnit další přání. V šatech jsem se cítila hrozně pohodlně a jako bych je nosila celé roky. Když jsem je musela zase sundat, bylo mi to trochu líto, ale aspoň se ten okamžik zapíše do paměti tak silně, že na něj jen tak nezapomenu.

Abych zahnala smutek a tak trochu nabrala i energii před další etapou posledního dne, dopřála jsem si horké maliny se šlehačkou. Není nic lepšího, než uspokojit chuťové buňky a přitom se dívat na přírodní úkaz, kterým hora Grimming bezpochyby je.

Pak už jsem převlékla do sportovního, popadla kolo a vydala jsem se vstříc poslednímu rakouskému dobrodružství. Jízda na kole mi tak chyběla, že vážně přemýšlím o tom, že si jedno pořídím i domů. Našim cílem byl skokanský můstek, kde se koná Světový pohár a řeknu vám, já bych to na těch lyžích neskočila.

Po dni plném zážitků už mi nezbývalo nic jiného, než se při stmívání rozloučit s místem, které si mě získalo a o kterém vím, že se tam chci jednou vrátit. Náš výlet do Rakouska byl úžasný a člověk si zde může být jistý tím, že ho tato země vždycky něčím překvapí.

A ani poslední den jsem nezapomněla natáčet, takže vlog je pro vás nachystaný a čeká až se na něj podíváte (KLIK).

Víte co je na focení v Rakousku nejlepší? Nepotřebujete žádné extra nastavení foťáku, filtry a ani příliš zkušeností. Ona je totiž tamní příroda tak fotogenická, že to jde skoro samo. Stačí zapnout foťák, najít si objekt a zmáčknout spoušť. 

Je pravda, že mi ze všech těch odstínů zelené šla hlava trochu kolem a měla jsem chuť na něco barevného a třeba i modrého. A tak jsme se druhý den našeho pobytu vydali k jezeru Altaussee, které mi tu malou změnu nabídlo. Všude kolem to krásně kvetlo a naskytl se nám až kýčovitý pohled, kterého jsem se nemohla nabažit. Za kvetoucími truhlíky se rozprostírala vodní plocha lemovaná vysokými horami a na břehu si lebedil snad nejromantičtější horský hotel, co jsem kdy viděla. Prostě nádhera.

Teplota vody už pro mě tak nádherná nebyla, ale i přesto jsem se odhodlala smočit nohy, abych mohla vyprávět o tom, že jsem byla v tom úžasně průzračném horském jezeře. Pozorovali jsme plovoucí kačeny, páry na lodičkách a sami jsme čerpali energii z toho kouzelného místa.

Celý den jsme završili poklidným grilováním v penzionu Landhaus, kde jsme byli ubytovaní. Naše chuťové buňky si libovali, protože jsme podávali grilovanou zeleninu, houby portobello a klobásky, bez kterých by se pobyt v Rakousku neobešel. S přibývajícím časem se popíjelo a k zakousnutí nechyběly třeba vybrané sýry.

I z druhého dne je vlog (KLIK), který atmosféru našeho výletu zachytil snad ještě mnohem lépe, než samotné fotografie. A už teď vám můžu slíbit, že poslední díl našeho rakouského dobrodružství bude stát za to a určitě byste si na něj měli počkat.

Ochutnáváte na dovolené místní speciality?

Pár hodin cesty a stovky kilometrů nás dělily od našeho cíle, kde jsme se rozhodli trávit prodloužený víkend. Tauplitz, malebná obec ve Štýrsku, v zeleném srdci Rakouska, byla našim cílem, kterého jsme dosáhli krátce po třetí hodině ranní.

Netušili jsme, jak vypadá to místo, kde budeme trávit následující čtyři dny. Proto se není čemu divit, že když jsem ráno po probuzení vykoukla z okna, vyrazil mi dech ten úžasný pohled na horské monstrum, které bylo lehce zahalené v bílých mráčcích. Můj pohled netrval dlouho, protože se ozval žaludek, který toužil po vydatné snídani. Míchaná vajíčka, vybrané sýry a jako sladká tečka palačinka. Co víc si přát.

Pak nastal čas, kdy se naplánovala horská tůra směrem k vodopádu a do malebné horské chatičky, kde na nás mělo čekat výborné občerstvení. Když se řekne Rakousko, vybavím si hory, dřevěnou chatu a prkýnko obložené masem a sýry. A přesně to se v našem cíli odehrávalo. Než jsme však do něj dorazili, stihli jsme nasbírat pár hub, ochutnat lesní jahody a borůvky a potkat šťastné krávy, které se celé dny pasou na louce a pojídají divoké bylinky, jako třeba mátu.

Po návratu do penzionu ukázala příroda opět své kouzlo a čekal na nás dramatický západ slunce. Trval pár chvil, ale stál za to. Navíc, když si ho doplníte skleničkou vína, je to zážitek, na který se nezapomíná. Večer však ještě končit neměl. Když se z místního náměstí ozvala muzika, rozhodlo se, že si půjdeme pár not poslechnout, ačkoli prvotní plány byly trochu jiné (očistit posbírané houby a uvařit polévku). Během večera jsme stihli ochutnat několik drinků a obdivovali jsme místní domácí pochutiny.

Když jsem nad ránem usínala, byla jsem plná zážitků a těšila jsem se na to, až vám o nich povím a ukážu vám vybrané fotky z prvního dne.

Ačkoli byl celý den opravdu náročný, byl vydařený a každá minuta stála za to. Někdy fotografie řekne více než tisíc slov, ale natočila jsem pro vás i vlog, který si už můžete prohlédnout (KLIK). A již brzy se můžete těšit na naše pokračování rakouského dobrodružství.

Kdo z vás byl v Rakousku a jak se vám tu líbilo?